Probíhající akce a výstavy
Stezkami Brd aneb Brdy opět naše!
Výstava velkoformátových fotografií brdské krajiny redaktora a fotografa Martina Spala.
Martin Spal se narodil v roce 1980 v Plzni, nyní žije v Mirošově.
Martin Spal po vyučení, maturitě a studiu na ZCU v Plzni pracoval pět let jako učitel OV na SŠ Rokycany. Krátce působil v regionálním týdeníku a následně přešel do restaurátorské společnosti, kde pracoval jako fotograf a grafik. V současné době se vrátil k novinám, a to do Rokycanského deníku.
Jeho největší fotografickou zálibou je zvěčňování krajiny, ale neodmítá ani reportážní fotografie a stále více se na jeho snímcích objevuji i lidé.
Snímky Martina Spala, se objevily prakticky ve všech časopisech o fotografii. Nepravidelně, ale přesto úspěšně se účastní řady fotosoutěží.
Brdy, jak říká autor, jsou jeho srdeční záležitostí. Vystavované snímky doplňují již hotový kalendář Brdy 2017.
Na vrcholech světadílů
Plzeňský rodák Ing. Zdeněk Lukeš, pravnuk zakladatele radnického muzea Josef Hyláka, se horolezectví aktivně věnuje od svých 18 let. Autobiografická výstava Na vrcholech světadílů mapuje expedice na vrcholy čtyř kontinentů, které uskutečnil v rozmezí 70. až 80. let minulého století. Bohatý obrazový materiál a horolezecké vybavení doplňují četné archivní materiály, mapy, publikace a videoprojekce. Komentované autorské prohlídky výstavy se uskuteční ve dnech 29. prosince a 6. února.
Vystudovaný památkář, horolezec, fotodokumentarista a publicista se v horách pohybuje od dětství. Své fotografie a zážitky z expedic publikoval v mnoha tuzemských i zahraničních periodikách a prezentoval na řadě výstav. Přes letní a zimní výstupy v Tatrách, Alpách a na Kavkaze se poprvé dostal do Himálaje v roce 1979. Od té doby vedl desítku expedic na Pamír, Pamiro-Altaj, do And. Svoji horolezeckou kariéru zakončil roku 1995 neúspěšným pokusem o první český výstup na Gasherbrum I (8 068 m) v pákistánském Karakoramu. Je držitelem Výstupů roku 1974 a 1979, vyhlašovaných každoročně Československým a Českým horolezeckým svazem a prvním Plzeňanem na sedmitisícovce (Pik Korženěvské /Pamír/ - 7 105 m v roce 1988) a na nejvyšších vrcholech Afriky (Kilimanjaro /Uhuru Peak/ - 5 895 m v roce 1981) a obou Amerik (Aconcagua - 6 970 m v roce 1994).
Historické pivovarské sklepy otevřeny veřejnosti!
Hledáte, kde se v letních dnech zchladit a osvěžit? A přitom dobře pobavit? To vše nabízí nově otevřené historické pivovarské sklepy v Radnicích. Čeká vás nejen cesta za historií vaření našeho národního nápoje v tomto městě pivu zaslíbeném, ale také ochutnávka hned několika značek radnických piv.
Historické ležácké sklepy se nachází v areálu Městského pivovaru v Pivovarské ulici poblíž radnického náměstí. Pivovar byl založen r. 1517. Dle dokumentace z roku 1912 měl pivovar dvě sladovny, tři ležácké sklepy, rovněž vlastní bednárnu. Kapacita sklepů byla 2000hl piva. Vařilo se převážně desetistupňové pivo, příležitostně silnější černé pivo. Led pro pivovarské sklepy se sekal na městské nádržce. Majetkem pivovaru a zároveň města byly tři hostince. Pivovar byl zrušen během 2. světové války. V současné době město pracuje na jeho rekonstrukci. Od roku 2014 jsou návštěvníkům zpřístupněny jeho ležácké sklepy. Na prohlídku se vydáte z radnického muzea, odkud vás průvodce provede centrem města do areálu pivovaru, kde vám při prohlídce sklepů nezapomene nabídnout ochutnávku produkce současných radnických minipivovarů. Prohlídky probíhají celou letní sezónu (květen-září).
Z historie radnických spolků
Dějiny a artefakty radnických divadelních ochotníků a dalších společenských organizací - tělocvičných jednot, hasičů, hudebních těles, ostrostřelců, hospodářských cechů. Výstava je přístupná v Muzeu Josefa Hyláka celoročně.
Zobrazit celou galeriiT-Expedice - projekt TALNET
Celý poslední srpnový týden probíhala na území Mikroregionu Radnicko vědecko-výzkumná T-expedice zařazená do projektu Talnet pod hlavičkou Národního institutu pro další vzdělávání MŠMT. Talentovaní studenti pod vedením zkušených odborníků z předních vědeckých pracovišť se po roce opět vrací na Radnicko s cílem prozkoumat region po stránce historické i přírodovědné. Muzeum Josefa Hyláka vystupuje v pozici regionálního partnera expedice, která je v letošním roce rozdělena do pěti badatelských sekcí:
- Botanika (zkoumání lokální flóry, pozorování v terénu) - lokalita PR Skryjská jezírka
- IT (3D modelování, spolupráce se sekcí astronomie, dokumentování celé expedice)
- Astronomie (měnící se sluneční aktivita, pozorování jasněji proměnných hvězd, popř. objevování nových objektů ve vesmíru, spolupráce se sekcí IT) - lokalita v katastru obce Mlečice
- Entomologie (hledání brouků, práce v terénu, cvičení švábů) - lokalita vrchu Čihátko v blízkosti PR V Horách
- „Po stopách předků" (genealogie, pátrání po rodinné historii, práce v muzeu, případně v archivu, práce s digitálním archivem) - Radnice
Muzeum Josefa Hyláka hostilo ve své budově historicko-genealogickou sekci, která v rámci výzkumného záměru nazvaného „Po stopách předků“ pátrala po předcích radnického spisovatele Petra Fingala.
Další podrobnosti se dočtete na webu talnet.cz.
Krátký film o průběhu expedice si můžete prohlédnout zde. Bádání historicko-genealogické sekce o předcích spisovatele Petra Fingala dokumentuje krátký film zde.
Reportáže z Českého rozhlasu Plzeň si můžete stáhnout nebo poslechnout zde: význam expedice, popis expedice, reportáž z expedice.
Článek o expedici z Rokycanského deníku si můžete přečíst zde. Článek o expedici z týdeníku 5plus2 si můžete přečíst zde.
Fingalův večer
V říjnu na expedici volně navázal Fingalův večer v Múzické Kavárně a Restauraci La Boema v Radnicích. Literárnímu pásmu z díla radnického spisovatele předcházela prezentace výstupů historicko-genealogické sekce v podání jejího člena Jakuba Sochora. Radnické veřejnosti byl představen spisovatelův rodokmen a další výsledky práce badatelů.
V listopadu se členové sekce vrátí do Radnic, aby se věnovali uspořádání rozsáhlé knihovny, kterou Petr Fingal radnickému muzeu odkázal. Na závěr pobytu proběhne seminář pro pedagogy Plzeňského kraje spojený s prezentací aktivit projektu Talnet.